Zimní Andalusie a Gibraltar



Kam jsme jeli

  • Leden si tradičně žádá útěk za sluncem. A zároveň je to čas levných letenek u Ryanairu. Já neměl kvůli nadcházejícím státnicím moc času, ale aspoň 4 volné dny jsem nakonec dohromady dal.
  • Nejlevnější byla v nabídce Málaga, na kterou jsem sice v minulosti zanevřel, ale v lednu byla šance, že to na rozdíl od léta nebude peklo plné koupáků. Navíc se nabízelo spojit tenhle výlet s návštěvou Gibraltaru, kam jsem se už nějakou dobu chystal a zatím nebyla příležitost. A tak jsem se rozhodnul dát Málaze druhou šanci a vyrazili jsme. Z Prahy 12. ledna ráno, zpátky 15. ledna večer.
  • Nakonec jsme kromě Málagy a Gibraltaru zavítali i do městečka Jerez de la Frontera, a zastavili jsme se i u slavného mostu v Rondě.

Jak jsme jeli

  • Doprava do Španělska byla na výsost jednoduchá - do Málagy i zpátky jsme doletěli přímým spojem Ryanairu z Prahy.
  • Veřejná doprava ve Španělsku je katastrofální (jak četností spojů, tak cenou), a tak jsme si radši půjčili auto v půjčovně MalagaCar. Auto bylo super a cena taky, ale po příjezdu domů mě pěkně namíchli. Auto mělo při převzetí asi 3/4 nádrže, tak jsem ho s podobným stavem i vrátil. Ale půjčovna si den po vrácení z karty strhla 18 € za dotankování. Podle toho, jak skvělé mají na internetu recenze, to byl asi omyl, ale stejně bych příště váhal, jestli se k nim vrátit.

Kde jsme spali

  • Dvě noci jsme strávili v Málaze, kde jsme využili hotel Ibis Centro Ciudad. Poloha hotelu byla bezkonkurenční - na klidném, tichém nábřeží a přitom přímo na okraji historického centra.
  • Třetí noc jsme přespali ve městě Jerez de la Frontera, taky v hotelu Ibis. Tenhle byl sice na periferii, ale to se nám s půjčeným autem hodilo, protože jsme nemuseli řešit parkování - hotel měl vlastní střežené parkoviště. Do centra jsme dojeli taky autem, pěšky by to bylo na asi 20minutovou procházku.

Kolik nás to stálo

  • Letenka stála každým směrem 329 Kč. K tomu jsme si na cestu tam koupili "místenky" vedle sebe do druhé řady, z nichž každá stála 160 Kč. Bágly jsme sice měli trochu větší, než ten rozměr, co je v ceně letenky, ale riskli jsme to bez dokoupení priority a prošli jsme. Letenky byly tedy celkem za 818 Kč na osobu.
  • Půjčení auta na 48 hodin bylo za 54 €. Dotankování drahým španělským benzínem přišlo na 41 € a pak mě ještě o 18 € okradli v půjčovně. K tomu jsme platili ještě 7 € za parkování u Gibraltaru (o tom víc v sekci níže) a 2,80 € za parkování v centru Jerezu. Mýtu jsme se zkušeně vyhýbali. Na osobu tedy auto vyšlo celkem na 1600 Kč.
  • Ibis v Málaze byl za 49,50 € za noc a ten v Jerezu pak za 47,50 €, takže celkem 1900 Kč na jednoho.
  • Mimo to jsme každý utratili ještě asi 1500 Kč za jídlo, MHD, vstupy a suvenýry.
  • Účet na jednoho tedy se vším všudy vychází celkem na 5800 Kč.

Gibraltar

  • Gibraltar je součástí Spojeného království a to není součástí Schengenu, mezi Španělskem a Gibraltarem se tedy prochází přes hraniční kontrolu. Přechod pro pěší je vyloženě formalita. Prochází tudy souvislý proud lidí, ale jde to svižně, žádná fronta se nečeká. Občanům EU stačí občanka, pas není potřeba.
  • V případě aut už jsou prohlídky důkladnější. Kontroluje se hlavně "kontraband" při cestě směrem do Španělska, protože na Gibraltaru prakticky neexistují daně a je zde tedy velmi levný alkohol, cigarety a benzín. Limit na vývoz z Gibraltaru je jeden karton cigaret a jedna lahev tvrdého alkoholu. Kvůli celním kontrolám se může cesta autem z Gibraltaru protáhnout i na několik hodin, a to obzvlášť ve večerních hodinách všedních dní.
  • V případě půjčeného auta pak má cesta přes hranici ještě jeden háček - řidič by měl správně mít od majitele auta povolení k cestě přes hranice, a to s notářsky ověřeným podpisem. V reálu to ale prý nikdo nekontroluje.
  • Nám se nicméně nechtělo riskovat ani několikahodinovou kolonu, ani nařčení z pašování aut, a tak jsme se rozhodli zaparkovat na španělské straně hranice. Přímo k hranici přiléhá městečko La Línea de la Concepción. Možností parkování je přehršel, my jsme zaparkovali v hlídaných podzemních garážích "Goldcar Parking Focona". Parkování tady stojí 7 € za 24 hodin a hranice je odsud jen 5 minut pěšky. Volně na ulici bych auto radši nenechával, protože pro plaváčky z Afriky je tady vykrádání aut často jediným zdrojem obživy.
  • Jelikož je Gibraltar součástí Spojeného království, oficiální měnou je libra. Všechny obchody sice přijímají i eura, ale i zde platí pravidlo, že platit místní měnou je výhodnější. Při jednodenním pobytu tedy doporučuju platit pokud možno kartou a obchodníka vždycky požádat o naúčtování částky v librách (mě se vždycky ptali, jestli radši eura nebo libry). Pokud si směníte nějakou hotovost, nebo vyberete z bankomatu, dbejte na to, abyste peníze před odjezdem buď utratili, anebo směnili na eura! Gibraltar má totiž vlastní libry, které jsou mimo Gibraltar nesměnitelné, a k placení je neakceptují dokonce ani v Británii.

Co jsme viděli


Co jsme dělali

Na cestopisu se pracuje...